അലക്ഷ്മി — അലയു 56 അലർ — അലവ
അലക്ഷ്മി alakšmi S. Misfortune അ. ഗൃഹ ങ്ങൾ ഉറഞ്ഞു KR. അ.’വിഷവും ഭ്രാന്തും GP 51. spirit of melancholy. അലക്ഷ്യം alakšyam S. Undistinguishable. അലങ്കോലം alaṅgōlam T. So. M. Confusion അലചൽ V1. see അലശൽ; അലച്ചൽ from അലട്ടുക alaṭṭuɤa T. M.(√ അലു) To importune അലതാരി (?) alaδāri Preparation, articles re- അലതി alaδi So. M. Troublesome. അലതിപാ അലപ്പു confusion, stir, fright V1. 2. [അലു). അലപ്പാറുക V2. to refresh oneself (comp. അലപ്പറ molestation, fatigue V1. B. അലമ്പു trouble വലിയ അ. vu. അലമ്പുക T. C. Te. M.(= അലയു) be agitated, അലമ്പൽ vexation, trouble അ. ആക്ക to molest, അലബ്ധം alaḃdham S. Unobtained. അലഭ്യം unobtainable, irrecoverable. അലംഭാവം alambhāvam S. (അലം) 1. The അലമ്മതി the same. ജന്മികൾക്കുണ്ടോ സുഖ അലയുക alayuɤa T. M.C. Te. (അല) 1. To CV. അലയിക്ക (loc.) = വലെക്ക. |
a. v. അലെക്കുക 1. To beat against, as waves on the shore. മൺമേലലെത്തനൻ RC. (from anger) അമ്മതന്മാറിൽ അലെച്ചു CG. (an infant, for milk) തിണ്ണം എന്മാറിൽ അലച്ചുണ്ണി ക്കൈ CG. കൈലാസമലെച്ചുള്ള രാവണൻ RC. യുദ്ധം ചെയ്തലച്ചു KR. 2. to beat the breast in grief. മാറത്തലച്ചും തൊഴിച്ചും നിലവിളിച്ചു, മുറയിട്ടലെച്ചീടും Bhr. കൈ അലച്ചീടിനാർ മെയ്യിൽ എങ്ങും CG. അലച്ചൽ vexation, mourning. അലെപ്പു (see അലപ്പു) VN. അലപ്പിനോട് ഇ CV. അലെപ്പിക്ക f. i. ഭൂധരം അലെപ്പിച്ചു മഥി അലർ alar T. M. C. Te. (C. Tu. അരൽ) 1. A അലർശരൻ (1), തണ്ടലർബാണൻ, അഞ്ചലര അലരി A flower, willow? (= അരളി). അലരുക, ൎന്നു 1. To open, as flowers. ക VN. അലൎച്ച heat, lust ധനത്തോടലൎച്ച covet- അലറുക, റി alar̀uɤa M. T. (T. cry from CV. വാദ്യം അലറിച്ചുകൊണ്ടു പുറപ്പെട്ടു Bhr. അലൎച്ച (loc.) roaring, etc. see under അലർ. അലൽ ? alal (= അല or അല്ലൽ) അഴൽകൊ അലവൻ alavaǹ T. M. C. Loquacious |