holy baths (ഗംഗയാടുക Bhr.), നായാടുക hunt, ആടിവിളിക്ക beckon, ദേവന്റെ ശിരസ്സിൽ ആ ടുക pour milk, oil, cow's urine, cocoanut milk on an idol.
CV. ആടിക്ക f. i. പാമ്പിനെ ആടിച്ചു Mud. a juggler made the snake to dance, ദേവനെ ആടിക്ക = ജലാഭിഷേകം (see ആടുക 4.) ധൎമ്മദൈവത്തെ ആടിച്ചു കൊളളാം SG. (a vow) theatrical play. വില്ലു മുറിച്ചു ക ല്യാണമാടിച്ചാൻ AR. celebrated marriage.
Der. ആട്ടം, ആട്ടു, ആട്ടുക etc.
ആടോപം āḍōbam S. 1. Being inflated, flatu- lency GP 69. 2. ostentation, pride നരപതിക ളുടെ കുലബലവിഭവം ഒക്കവേ ആടോപമോടെ പറഞ്ഞു കേൾപിക്കെടോ Nal 2. 3. pomp ഘുമു ഘുമുരവാടോപം Nal. adv. ഉദ്ധതാടോപം ഗമി ച്ചു PT.
I. ആട്ട āṭṭa T. obl. case of ആണ്ടു; ആട്ടക്ക ന്നി A cow that calves every year. ആട്ടപ്പിറന്ന നാൾ yearly birthday. ആട്ടവിശേഷം annual feast SoM. B. [ണ്ടങ്ങ q.v.)
II. ആട്ട A bitter gourd ആട്ടങ്ങ med. (= ആ
III. ആട്ട C. Mahr. No. see സാട്ട.
ആട്ടം āṭṭam 5. VN. of ആടുക. Moving play, dance, comedy. പാട്ടും ആട്ടവും തുടങ്ങി, ഒരാ ട്ടവും അനക്കവും ഇല്ല perfect silence. ആട്ടം മു ട്ടിയാൽ കൊട്ടത്തടത്തിൽ prov.
Cpds. ചക്കാട്ടം oil making.
നീരാട്ടം bathing, boating.
ആട്ടക്കാരൻ dancer, actor — N. pr. of a caste that play in temples. (17 in Taliparambu).
ആട്ടു āṭṭu̥ VN. of ആടുക 1. Swinging ആട്ടു കട്ടിൽ ആടുക. 2. = ആട്ടം dance, play ആട്ടാ ല. 3. hooting രണ്ടാട്ടു കേൾക്കാം prov. അവനെ ആട്ടും പാട്ടും കൊടുത്തു പായിച്ചുകള ഞ്ഞു drove him off by a sharp word. 4. hunting ആട്ടുനായ് dog for chase. ആട്ടുകേട്ടപന്നി prov.
act. V. ആട്ടുക (ആടുക) l. To press oil ആട്ടുന്ന വനെ നെയ്യാൻ ആക്കി prov. ആട്ടുക്കൽ a mill B. 2. to hunt ഒരു മൃഗത്തെ ആട്ടി VilvP. ആട്ടിക്കടിയൻ hunting name of jackal.
|
3. to hoot ആട്ടക്കൊടുക്ക drive off with abuse or ഹുങ്കാരം, എന്നെ ആട്ടി പുറത്താക്കി TR. 4. to drive away പശുക്കളെ ആട്ടിത്തെളിക്ക, പോത്തും മൂരിയും ആട്ടിക്കൊണ്ടു പോയി TR. took our cattle.
ആഡംബരം āḍ'amḃaram S. (drum from ആടുക) 1. Pride, pomp, show. ദിഗംബരാഡം ബരവേഷം Bhr. യൌവനാഡംബരം കൊണ്ടു ദൈവത്തെ ധിക്കരിച്ചു PT. 2. celebration, ഉണ്ടായ്വരും സ്വയംവരാഡംബരം, സ്വയംവരാ ഡംബരസ്ഥാനത്തു Nal. — parade; retinue V1.
ആഢകം āḍhaγam S. A measure = 4 ഇട ങ്ങാഴി, a Marakāl CS.
ആഢകി S. Cajanus indious (= തുവര).
ആഢ്യൻ āḍhyaǹ S. (√ അൎഹ ?) Opulent, rich, ബലാഢ്യൻ powerful.
ആഢ്യന്മാർ 1. the chiefs, f. i. in war.
2. title of a class of Brahmans, chiefly the അഷ്ടഗൃഹക്കാർ, leaders in the old aristo- cracy of Malabar. ആഢ്യൻ നമ്പൂതിരിക്കു മേൽശാന്തി.
ആണ āṇa 5. (Tdbh. ആജ്ഞ) 1. Command. നമ്മുടെ ആണയും ആജ്ഞയും ലംഘിച്ചു, കുമ്പ ഞ്ഞി ആണ തിക്കരിച്ചു TR. 2. oath, adjuration. വിശ്വാസം വരുവാൻ ആണ സത്യവും ചെയ്തു തരാം TR. പൊളിയാണ perjury.
ആണയിടുക 1. to swear പളളിയെ പിടിച്ച്, അപ്പനെ പിടിച്ച് ആണയിടുക V1. also with Acc. ഗുരുവിനെ ആണയിട്ടാൻ swore by.
CV. ആണയിടുവിക്ക to put on oath.
2. to adjure, also cite, arrest. കുമ്പഞ്ഞിപേൎക്ക് ആണയിട്ടു തടുത്തത് അവർ കൂട്ടാക്കാതെ TR. അവന്റെ മേൽ തിരുവാണയിട്ടു (formula: വീരകേരളൻ പുറത്താണ, പൊന്തമ്പുരാനാ ണ etc.) 3. by, f. i. കണ്ണാണ, ഗുരുവാണ, എന്നാണ നിന്നാണ നേരാങ്ങളേ TP. തന്നാ ണ ഞാൻ എന്നുടെ കണ്ണു രണ്ടാണ ന്യാദൃശ ന്മാൎക്കറിയിക്കയില്ല CC. നിങ്ങളാണ, ശിവൻ തൻ പാദത്താണ CG. രാമപാദാബ്ജങ്ങളാണ AR 2. — often shortened നിന്നാണെനിക്കി ല്ല (po.) I swear by thee, I have it not.
|